5× změna k lepšímu
Sepsali jsme 5 nejpodstatnějších věcí, ve kterých se musí EU reformovat. Uvedené body zlepší vyjednávací i ekonomickou pozici ČR a narovnají řadu dílčích zhoršení, která přinesla Lisabonská smlouva. Pokud ke změnám nedojde do roku 2024, kdy se ČR stane čistým plátcem, začneme prosazovat vystoupení z EU. A nejenom, že říkáme „odejdeme bez placení“. Máme také plán jak odejít, a zůstat zcela integrální součástí Evropy a neocitnout se v izolaci.
Zrušení povinnosti přijmout euro
Věděli jste, že svým vstupem do EU se ČR zavázala k přijetí eura? O tom, kdy se u nás euro zavede, však nerozhodujeme my, ale orgány EU. Svobodní jsou od začátku proti zavedení eura a prosazují, aby měla ČR, podobně jako Dánsko nebo Velká Británie, výjimku z povinnosti euro přijmout. Taková výjimka musí být součástí Smlouvy o fungování EU a je škoda, že ji nikdo z českých vyjednavačů nedokázal prosadit. Ať už šlo o Pavla Teličku, který vyjednával podmínky vstupu do EU, Jana Zahradila, který nehlasoval proti Lisabonské smlouvě, nebo Petra Nečase, který byl u ratifikace Evropského stabilizačního mechanismu.
Zastavení centralizace imigrační a azylové politiky
Jistě si z posledních let pamatujete všechny ty snahy EU zavádět kvóty na rozdělování migrantů a zasahovat do azylové politiky členských států. To musí skončit. Rozhodnutí koho přijmout, nebo nepřijmout na své území musí zůstat v rukou národních států. Česká republika má svou imigrační i azylovou politiku nastavenou velmi dobře a chceme, aby to tak zůstalo. Aby ostatní nemuseli doplácet na státy, kterým se to vlastní vinou vymklo z rukou.
Zásadní snížení množství byrokracie
EU chrlí ročně tisíce směrnic Zatímco nařízeními řídit v jejich původním naplnění směrnice musejí našeho parlamentu docílit vlastních zákonů. úředníkům v Bruselu tak další tisíce v ČR. To vše zpracování obrovského byrokracie, regulací a přerozdělování peněz. Václav Klaus nechal slyšet, že 57 % všech návrhů zákonů parlamentu jde z EU.
Změna jednacího řádu Evropského parlamentu
Jestli je v něčem EU efektivní, tak je to hlasování a schvalování. Evropský parlament umí zvedat ruce tempem 5 sekund na jedno hlasování. Hravě tak zvládne i několik set za den. Často se ale stává, že poslanci schválí něco, co vlastně vůbec schválit nechtěli. Dochází tak k chybám, které ovlivňují stovky milionů lidí na další generace. Když například europarlament hlasoval o vynětí Článků 13 a 11 ze směrnice o reformě autorského práva, návrh neprošel o 5 hlasů. Pak se ale 13 poslanců nechalo slyšet, že hlasovali jinak, než chtěli. Pozdě. Na výsledku už to nic nezměnilo.
Vrácení práva veta v klíčových otázkách integrace
Přijetím Lisabonské smlouvy v roce 2009 se vyjednávací pozice ČR v EU výrazně zhoršila. Ztratili jsme polovinu váhy našeho hlasu a ve více než 40 oblastech politiky EU (např. doprava, zdravotnictví, duševní vlastnictví, sociální zabezpečení pro pracovní migranty, energetika, naléhavá finanční pomoc třetím zemím nebo sport a občanské i trestní právo) jsme přišli v hlasování o právo veta. Bylo nahrazeno hlasováním tzv. kvalifikované většiny. V klíčových otázkách se tak může stát, že většina států prosadí něco, co bude v rozporu s českými zájmy.
Zanechat komentář
Chcete se přidat do diskuze?Přidejte se!