5× změna k lepšímu

Sepsali jsme 5 nejpodstatnějších věcí, ve kterých se musí EU reformovat. Uvedené body zlepší vyjednávací i ekonomickou pozici ČR a narovnají řadu dílčích zhoršení, která přinesla Lisabonská smlouva. Pokud ke změnám nedojde do roku 2024, kdy se ČR stane čistým plátcem, začneme prosazovat vystoupení z EU.  A nejenom, že říkáme „odejdeme bez placení“. Máme také plán jak odejít, a zůstat zcela integrální součástí Evropy a neocitnout se v izolaci.

Zrušení povinnosti přijmout euro

Věděli jste, že svým vstupem do EU se ČR zavázala k přijetí eura? O tom, kdy se u nás euro zavede, však nerozho­dujeme my, ale orgány EU. Svobodní jsou od začátku proti zavedení eura a prosazují, aby měla ČR, podobně jako Dánsko nebo Velká Británie, výjimku z povinnosti euro přijmout. Taková výjimka musí být součástí Smlouvy o fungování EU a je škoda, že ji nikdo z českých vyjednavačů nedokázal pro­sadit. Ať už šlo o Pavla Teličku, který vyjednával podmínky vstupu do EU, Jana Zahradila, který nehlasoval proti Lisabonské smlouvě, nebo Petra Ne­čase, který byl u ratifikace Evropského stabilizačního mechanismu.

 

Zastavení centralizace imigrační a azylové politiky

Jistě si z posledních let pamatujete všechny ty snahy EU zavádět kvóty na roz­dělování migrantů a zasahovat do azylové politiky členských států. To musí skončit. Rozhod­nutí koho přijmout, nebo nepři­jmout na své území musí zůstat v rukou národních států. Česká republika má svou imigrační i azylovou politiku nastavenou velmi dobře a chceme, aby to tak zůstalo. Aby ostatní ne­museli doplácet na státy, kte­rým se to vlastní vinou vymklo z rukou.

 

Zásadní snížení množství byrokracie

EU chrlí ročně tisíce směrnic Zatímco nařízeními řídit v jejich původním naplnění směrnice musejí našeho parlamentu docílit vlastních zákonů. úředníkům v Bruselu tak další tisíce v ČR. To vše zpracování obrovského byrokracie, regulací a přerozdělo­vání peněz. Václav Klaus nechal slyšet, že 57 % všech návrhů zákonů parlamentu jde z EU.

 

Změna jednacího řádu Evropského parlamentu

Jestli je v něčem EU efektivní, tak je to hlaso­vání a schvalování. Evropský parlament umí zvedat ruce tempem 5 sekund na jedno hla­sování. Hravě tak zvládne i několik set za den. Často se ale stává, že poslanci schválí něco, co vlastně vůbec schválit nechtěli. Dochází tak k chybám, které ovlivňují stovky milionů lidí na další generace. Když například euro­parlament hlasoval o vynětí Článků 13 a 11 ze směrnice o reformě autorského práva, návrh neprošel o 5 hlasů. Pak se ale 13 poslanců nechalo slyšet, že hlasovali jinak, než chtěli. Pozdě. Na výsledku už to nic nezměnilo.

 

Vrácení práva veta v klíčových otázkách integrace

Přijetím Lisabonské smlouvy v roce 2009 se vyjednávací pozice ČR v EU výrazně zhoršila. Ztratili jsme polovinu váhy na­šeho hlasu a ve více než 40 oblastech politiky EU (např. doprava, zdravotnictví, duševní vlastnictví, sociální zabezpečení pro pracovní migranty, energetika, nalé­havá finanční pomoc třetím zemím nebo sport a občanské i trestní právo) jsme při­šli v hlasování o právo veta. Bylo nahraze­no hlasováním tzv. kvalifikované většiny. V klíčových otázkách se tak může stát, že většina států prosadí něco, co bude v rozporu s českými zájmy.

 

0 odpovědí

Zanechat komentář

Chcete se přidat do diskuze?
Přidejte se!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *