Příspěvky

Předvolební diskuze v pořadu Politické spektrum

Odkaz na videozáznam převolební diskuze zde.

Předvolební diskuze v pořadu Politické spektrum

Přijetí eura znamená další a možná poslední smyčku na našem krku, když druhý konec provazu bude držet banda fízlů v Bruselu, uvedl v předvolební diskusi pořadu Politické spektrum lídr pražské kandidátky hnutí Volte pravý blok www.cibulka.net Petr Cibulka. Podobně jako většina diskutujících zástupců stran a hnutí se tak domnívá, že by Česko euro přijímat nemělo. Podle Jaroslava Kuchaře (Rozumní) by se zavedením eura vstoupila ČR do klubu předlužených, namísto do klubu bohatých.

Podle Hanniga (Rozumní) bylo Česko rovnoprávným členem Evropské unie do přijetí Lisabonské smlouvy. „Lisabonskou smlouvou jsme ztratili právo veta a rozhoduje se tzv. kvalifikovanou většinou. Na tu východní státy v životě nedosáhnou,“ řekl. Nyní je podle něj ČR v postavení kolonie států jako Německo a Francie, a proto je nutné nastolit rovnoprávné vztahy a vrátit se tak do období před podepsáním Lisabonské smlouvy. „Pokud to nepůjde, tak referendum o vystoupení,“ dodal.

Podobný pohled na EU má i předseda Cesty odpovědné společnosti Jaroslav Kuchař. „Opravdu jsme vstupovali do jiné EU a Lisabonská smlouva z nás opravdu nedělá rovnocenné partnery,“ řekl. „Pokud se nestane to, že občané západoevropských zemí nepochopí, že jejich reprezentace nehájí jejich zájmy, tak bude velký problém.“

Suverenitu ztratilo Česko i podle předsedy hnutí Řád národa Josefa Zicklera, a je nutné změnit podmínky. Nicméně odchod z Unie by v současnosti hnutí nezvažovalo. „Nejsme soběstační v žádném segmentu, který by byl nutný. Nepatří nám strategické zdroje v takové hodnotě, jaké bychom potřebovali, nejsme soběstační v oblasti potravin a všech dalších věcech,“ řekl.

Podle lídra pražské kandidátky hnutí Volte pravý blok wwww.cibulka.netPetra Cibulky se EU velice rychle mění v Sovětský svaz. Unii je proto podle něj nutné transformovat po vzoru Švýcarské konfederace tak, aby stálo na referendech, občanských iniciativách a na odvolatelnosti politiků přímo občany. Pokud k této transformaci nedojde, tak se podle jeho slov „staneme otroky bandy ruských fízlů v Bruselu a ve všech evropských vládách“. Na dotaz moderátora, kdo jsou podle něj „ruští fízlové“, odpověděl, že se jedná o politiky a většinu novinářů.

Podle vedoucího kandidátní listiny Radostného Česka v Moravskoslezském kraji Boleslava Buzka mají obyvatelé Česka díky EU to, o čem celé generace snili. „Schengenský prostor, volný pohyb osob, obchodní styk, volný pohyb pracovních sil. Máme tady velké množství výhod oproti malému množství nevýhod,“ řekl. Dodal ale, že je pro reformovanou Unii. Radostné Česko je podle něj například proti „nadměrnému přerozdělování a socialismu, který teď v Unii panuje“.

O setrvání v EU stojí i SPDV, uvedla Lenka Vančatová, která má číslo dva na pražské kandidátce. „Budeme určitě usilovat o to, aby Česká republika prosazovala svoje zájmy, byla vidět a srozumitelně prezentovala svoje názory,“ řekla.

Zavedení eura je morální hazard, míní Kuchař

Většina zástupců stran se shodla na tom, že by Česko nemělo přijímat euro. Podle Zicklera (ŘN) by tak přišlo o jediný nástroj, jak řídit a kontrolovat vlastní ekonomiku.

Podle Kuchaře (Cesta) není česká ekonomika natolik vyspělá, aby dokázala konkurovat vyspělejším zemím EU. „A druhá věc je morální hazard. Dneska dluhy eurozóny na vládní úrovni jsou 90 procent HDP v průměru. Takže bychom nevstupovali do klubu bohatých, ale do klubu předlužených,“ dodal.

Podle Hanniga (Rozumní) by přijetím eura navíc hrozilo zvýšení cen, znehodnocení úspor a stagnace výše důchodů.

„Přijetí eura znamená další a možná poslední smyčku na našem krku, když druhý konec provazu bude držet banda fízlů v Bruselu a ve všech evropských vládách,“ uvedl Petr Cibulka (VPB).

Radostné Česko podle Buzka s přijetím eura souhlasí. „Ale záleží kdy,“ doplnil. „Radostné Česko doporučuje po dalším cyklu přirozené recese, která přijde.“

Podle Vančatové (SPDV) se o zavedení eura dá uvažovat v časovém výhledu tří až pěti let.

Buzek: NATO je ochranný deštník, pro nás velmi důležitý

Dalším diskusním blokem bylo členství České republiky v NATO. „NATO je ochranný deštník, pro nás velmi důležitý,“ uvedl Buzek (). Česko by podle něj mělo budovat profesionální armádu a navýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP.

S členstvím v NATO souhlasí i SPDV. „Ta bezpečnostní rizika jsou dnes tak obrovská, že se musí řešit na úrovni více států nebo celé Evropy, a rozhodně bychom nepřistoupili na to, aby se NATO opustilo,“ řekla Vančatová. Stejně tak je podle ní nutné navýšit výdaje na obranu, ovšem ne na úrovni strategických a mezinárodních systémů. „Je nutné investovat prostředky do budování bezpečnostních systémů na tenčí úrovni,“ uvedla.

Podle Cibulky (PB) tvoří NATO pouze kouřovou clonu. „Když dojde kdykoli ke konfrontaci s Ruskem, NATO vždycky bez boje vyklidí pole. Viděli jsme to na Ukrajině,“ řekl. „Je třeba tlačit na reformu NATO, aby se stalo reálnou odstrašující silou.“ Dávat méně než dvě procenta na obranu je podle Cibulky vlastizrada.

Podle Zicklera (ŘN-VU) nemá Česko takovou armádu, aby se samo dokázalo ubránit. Proto je nutné zůstat v NATO. „Ale vytvořit jiný přístup tím způsobem, že bychom měli splnit jednu z hlavních přistupujících podmínek vstupu do NATO, kde se hovoří o tom, že máme mít takovou armádu, abychom byli schopni zabezpečit vlastní obranu,“ řekl. Na obranu by podle něj mělo jít možná i více financí než dvě procenta HDP. „Ale nemusejí odcházet jinam. Začněme si tímto způsobem budovat vlastní obranný systém,“ doplnil.

NATO není podle Kuchaře (Cesta) garantem bezpečnosti. „My stejně jako u EU si klademe otázku, komu NATO slouží. NATO neplní svoje poslání, aby hájilo zájmy občanů evropských zemí. A migrační krize je toho jasným důkazem,“ řekl. Pokud by se zvedaly výdaje na obranu na dvě procenta, tak by podle něj neměly přijít „do divokých moderních systémů“, protože hlavní hrozbou je prý v současnosti migrační krize.

Migrační krize je největším ohrožením pro Evropu i podle Hanniga (Rozumní) a NATO při jejím řešení zklamalo. „NATO odmítlo s tím něco dělat. NATO je v podstatě Amerika a všechno ostatní je jenom, aby hlasovalo,“ řekl. „Proč dávat dvě procenta na to, aby zbrojní mašinerie měla velké kšefty, když jsou úplně jiné hrozby? Tady se lidé porážejí automobily a tak dál.“

Kuchař: Jestli nemáme potraviny, vodu, energii, tak jsme vydíratelní

V závěru diskuse se zástupci stran věnovali tématu soběstačnosti Česka v produkci a příjmu potravin. V této otázce panovala shoda – vláda by měla decentralizovat zemědělství, podporovat domácí produkci a menší zemědělce.

„Máme přímo v programu – potravinová soběstačnost a bezpečnost jsou součástí nezávislosti a obranyschopnosti státu. Tady se pěstuje řepka, kukuřice. Nepěstují se věci, co se pěstovaly léta a staletí,“ uvedl Hannig (Rozumní). Je podle něj potřeba potravinová soběstačnost, jinak Češi zůstanou v područí řetězců.

Podle Zicklera (ŘN-VU) je řešením zastavit dotace na dovoz méně kvalitních potravin ze zahraničí a jejich přesunutí malým a středním zemědělcům. Dále změnit zákon o využití půdy a obnovit vlastní hospodářství na úrovni zpracovatelského průmyslu potravin.

„Téma soběstačnosti není ekonomická diskuse. Je to diskuse bezpečnostní a je to diskuse politická,“ konstatoval Kuchař (Cesta). „Jestli nemáme potraviny, vodu, energii, tak jsme vydíratelní.“

„Na polích se pěstuje místo potravin palivo – nehorázný zločin proti lidskosti,“ uvedl Buzek (). Podpora malých farem by podle něj mohla problém vyřešit.

Vančatová (SPDV) uvedla, že je podle ní nutné decentralizovat zemědělství. „Dotovat menší podniky a pěstovat potraviny a ne něco, co je ekonomicky výhodné,“ řekla.

Podle Cibulky (PB) je hlavním problémem v získání soběstačnosti v produkci potravin ruská klimatická válka. „Dokud nebude v Evropě pršet, tak žádnou potravinovou soběstačnost nemůžeme nikdy vyřešit,“ řekl.

Zdroj: ČT24

EET – nejstupidnější nástroj na výběr daní

Státy s registračními pokladnami nebo EET? Festival paradoxů: stínová ekonomika se zvyšuje, Chorvatsko s EET je druhé nejhorší v EU, státní pokladny prázdné, propouštění státních zaměstnanců, zvyšování DPH, životní úroveň stagnuje, ekonomiku drží nad vodou i „nepoctivci“.

Dle posledních zpráv se zvýšila stínová ekonomika v Řecku na 25 % HDP (Řecko má off-line registrační pokladny podobné jako na Slovensku). Nejhorší v EU je Bulharsko s 31 % HDP následováno Chorvatskem s 28 % HDP, Babišovým vzorem pro on-line EET. Česko je na tom s 15 % zatím lépe než např. i Belgie nebo skandinávské země a řadí se mezi „nejslušnější“ státy světa.

Jak je možné, že EET nebo registrační pokladny nefungují jako nástroj na snižování stínové ekonomiky a naopak způsobují problémy? Zkusme na to jít z opačného pohledu. Výše stínové ekonomiky je hlavně zrcadlo špatně nastavenému systému. Nedůvěra ve stát, neúnosné daně, překážky v legálním podnikání, složitá legislativa, chudoba,… Stínová ekonomika má ale i pozitivní vlastnosti (slovo pozitivní zde neznamená správné). 70–90 % peněz ze stínových aktivit se v dané zemi vrací zpět do oběhu, kde se i zdaní. Stínová ekonomika dokonce stimuluje i tu oficiální. Jinak řečeno, peníze se rychleji „točí“. Je-li snaha toto potlačit represí, stane se najednou několik událostí:

  1. Plošná represe znamená i více byrokracie a nehostinné podmínky pro podnikání. To odradí část podnikatelů od dalších činností. Problémy začnou mít i jejich dodavatelé a z regionů se začnou stávat nezajímavé ospalé díry. To způsobí další utlumení ekonomických aktivit jiných subjektů. Pro zjednodušení si představme porovnání s přírodou. Kde se bude lépe dařit pěstovat zeleninu? Na zavlažovaném úrodném poli nebo v nehostinné poušti? Např. Velká Británie, USA, Švýcarsko, Holandsko patří do té první skupiny. Upadající Chorvatsko, Itálie, Řecko pak do té druhé. Extrémem vyprahlé pouště, tedy nehostinných podmínek pro podnikání, je chátrající Venezuela.
  2. Překážky a represe v podnikání způsobí i to, že část podnikatelů přejde do jiné skupiny stínových aktivit. Nešťastnou rétorikou našeho ministra financí si velká skupina obyvatel mylně představuje, že stínové aktivity tvoří pouze krácení tržeb. Skládá se z černé, kriminální (obchod z drogami, prostituce, korupce úředníků) a šedé (nepřiznané tržby, domácí výpomoci, práce na černo). Ze „sebe-zaměstnanců“, tedy OSVČ, se stanou meloucháři bez IČA. Výhodou pro ně je, že nebudou muset 30 % své energie věnovat byrokracii a volný čas tak mohou věnovat tvořivosti nebo rodině.
  3. Podaří-li se represí částečně utlumit krácení tržeb, utlumí se i ta oficiální ekonomika (bod 1) a procentuální podíl stínové ekonomiky ve vztahu k HDP zůstane beze změn nebo se i zvýší (důvod uveden v bodu 2).
  4. Ti, kteří nějak skousnou dehonestaci a nárůst byrokracie (střední a větší firmy snáze), si toto započítají do cen. Ubude-li jim i konkurence, tak zvednou ceny podruhé. Lidé si za své peníze koupí méně. Pokud se podíváme na tzv. index mizérie (nezaměstnanost a růst cen), nalezneme mezi nejhoršími 15 státy světa výše uvedené Chorvatsko, Itálii, Řecko, Venezuelu, ale i Slovensko řízené populistou Ficem. Na Slovensku mají sice vlaky zadarmo, ale značná část důchodců nemá ani na doplatky za léky.
  5. Nehostinné podmínky v podnikání paralyzují přirozený přírůstek podnikatelů. Přirozený úbytek samozřejmě pokračuje. Dochází tedy k negativnímu jevu a to k permanentnímu úbytku podnikatelů.
  6. Utlumení podnikání represí má za následek zvýšené sociální výdaje státu. Nakonec předlužené státy musí propouštět státní zaměstnance, zvyšovat DPH, ale i snižovat důchody. Snižuje se domácí spotřeba. Spirála chudoby nabírá obrátky.

A jak je na tom nyní Chorvatsko, které chtěli tamní soudruzi (již nejsou naštěstí u moci) zachránit populistickým experimentem EET?

Životní úroveň se ve vztahu k průměru EU neustále snižuje, 95 % obyvatel žije v chudobě, bankovní sektor má podobně jako Itálie problémy s vysokým počtem nesplácených úvěrů. Evropská komise v květnu letošního roku nařídila neprodlené reformy. Mezi ně patří odstranění neodůvodněných regulací a překážek v podnikání, snížení daní a odvodů, propuštění 40 000 státních zaměstnanců, provedení penzijní reformy… Zatím Chorvatsko pouze snižuje od 1. ledna daně podnikatelům. Analytici ale hlavně tlačí na zlepšení podnikatelského prostředí, tedy snížení byrokracie. Ve zprávě EK je dále uvedeno, že pokusy o snížení stínové ekonomiky vůbec nefungují. EET tedy taktéž patří mezi neodůvodněné překážky v podnikání. Dále čeká nejmladšího člena EU v roce 2017 těžká zkouška. Na vysoké úroky a refinancování státního dluhu potřebuje v přepočtu asi 110 mld. Kč. To je asi 20% jejich státního rozpočtu (podobná částka jaká jde na penze). Peníze na to samozřejmě nemají a na zaplacení úroků si budou muset vzít další půjčky.

Potřebuje Česko jít s represivním experimentem EET směrem na Balkán?

Snížení stínové ekonomiky může napomoci jedině důvěra ve sloužící efektivní stát bez byrokratického pekla. Nic jiného se zatím nikde neosvědčilo.

Autor: Boleslav Buzek